Vytvořit PDF Ultrasonografie v urologii


Úvod

Ultrasonografie se stala nejdůležitější zobrazovací technikou v urologii. Vyšetření nemá škodlivý účinek na tkáň, nezatěžuje životní prostředí, není časově náročné. Je relativně jednoduché a v současné době by je měl mít k dispozici každý urolog.

Jeho největší nevýhodou je skutečnost, že kvalita vyšetření je závislá na osobě vyšetřujícího, který získává obraz pomocí ultrazvukové sondy. Postupně jí zaměřuje na relativně malé úseky lidského těla - rovina řezu zachytí maximálně oblast 20x20 cm, tloušťka činí asi 3 mm. Pokud tedy vyšetřující mine patologickou tkáň, nebo ta je pro akustickou překážku neodstupná, může stanovit nesprávnou diagnózu.

Proto je třeba při vyšetření postupovat systematicky. Pro systematickou ultrasonografickou tomografii proložíme orgánem dvě roviny příčnou a podélnou a orgán systematicky vyšetřujeme v těchto rovinách a v rovinách paralelních. Zapamatujeme-li si normální anatomický obraz v těchto rovinách, snadno pak poznáme patologické odlišnosti od anatomického normálu.

V urologii využíváme nejčastěji B mode, a to nejen pro odhalení anatomických změn. Nepřímo můžeme posoudit i funkci. Při dilataci ledvinné pánvičky usuzujeme na poruchu transportu moči nejspíše obstrukcí močovodu konkrementem, při reziduální moči v močovém měchýři pak předpokládáme subvezikální obstrukci při hyperplazii prostaty.

Dopplerovská vyšetření prokrvení získávají stále větší význam. V současnosti je standardem sledování Indexu rezistence (RI) u transplantovaných ledvin, kdy vysoké či vzrůstající hodnoty ukazují na komplikace typu ATN nebo na časné či pozdní odmítnutí štěpu (rejekce). Standardním postupem je i měření venózního refluxu u varikokély a diferenciální diagnostika torze varlete. Spíše nefrologickou indikací je hodnocení průtoku a. renalis při hledání její stenózy.

Nové aplikace jsou v současné době ve fázi klinických studií. Jedná se o roli změn prokrvení u ložisek adenokarcinomu prostaty, změn prokrvení u městnání a zánětu, případně role mikrovaskularizace hodnocené kontrastní harmonickou ultrasonografií u urogenitálních nádorů.

Při sonografickém vyšetření si všímáme i dalších symptomů - navrhujeme používat výstižný termín švýcarských autorů "sonografická palpace". Popisuje skutečnost, že tlakem sondy při normálním vyšetření můžeme vyvolat deformaci orgánu (atrofické varle), bolest (pyelonefritická ledvina), nebo přímo přes sondu cítíme změny turgoru pokožky.

Studenti medicíny by na konci studia měli mít alespoň základní praktické znalosti ultrasonografie urogenitálního traktu: měli by zvládnout základní abdominální vyšetření ledviny a močového měchýře. Musí poznat nádor ledviny, městnání moči v ledvině pro posouzení ev. obstrukční pyelonefritidy, i posoudit množství zbytkové moče v měchýři.

Ultrasonografie je v současné době skutečně první zobrazovací metodou v urologii. Velmi často je při pozitivním nálezu doplňována CT či magnetickou rezonancí.

Je třeba vždy zvažovat, proč tato vyšetření doplňujeme a zda je skutečně jejich klinický přínos nezbytný.