Vytvořit PDF Radiodiagnostické vyšetřovací metody v urologii


Zobrazovací metody

Historie radiodiagnostiky začíná 8.11.1895, kdy německý fyzik W.C.Roentgen objevil pronikavé záření, které se od zdroje šíří přímočaře, proniká a diferencovaně se absorbuje v hmotě, má luminiscenční a fotochemický účinek (později bylo nazváno po svém objeviteli). Od tohoto data došlo k vývoji řady zásadních i okrajových vyšetřovacích metod, které významně zlepšují diagnostiku a někdy i terapii v urologii.

Základními vyšetřovacími metodami v uroradiodiagnostice jsou nativní snímek, intravenózní vylučovací urografie (IVU) a výpočetní tomografie (CT). Méně často se používají cystouretrografie, ascendentní pyelografie a angiografie. Samostatnou kapitolou jsou intervenční metody používané ve zvláštních indikacích.

Dalšími základními zobrazovacími vyšetřovacími metodami jsou ultrasonografie (UZ) - často se dnes užívá jako iniciální vyšetřovací metoda, dále soubor radionuklidových metod (slouží zejména k vyhodnocení funkce ledvin) a v poslední době i magnetická rezonance (MR).