Vytvořit PDF Laparoskopie a retroperitoneoskopie v urologii


Definice

Laparoskopie (LPS) je endoskopie dutiny břišní s přenosem informací na zobrazovací jednotku. LPS je endoskopická, miniinvazivní, diagnostická a léčebná metoda, která umožňuje vizuální vyšetření a operační řešení onemocnění orgánů dutiny břišní a retroperitonea.


Úvod

Z historického pohledu dělíme nemoci na systémové a lokalizované. Zatímco systémové nemoci patří do léčebné domény konzervativních postupů, lokalizované nemoci vyžadují chirurgické řešení. V posledních letech došlo k významnému rozšíření a zdokonalení minimálně invazivních chirurgických metod a dochází k redukci otevřených, klasických operací. Jejich místo nahrazují endoskopické léčebné postupy které jsou pro urologii obzvláště charakteristické. Více než 75 % urologických operací dnes lze řešit endoskopicky (1).

Endoskopické léčebné výkony můžeme realizovat intraluminárně nebo extraluminárně. K extraluminárním výkonům řadíme laparoskopické operace. LPS výkony patří k miniinvazivním operačním postupům, které sledují dosažení optimálního léčebného výsledku při minimální traumatizaci nemocného a jeho rychlou rekonvalescenci (2). LPS operace dnes nahrazují otevřené operace v gynekologii, chirurgii a urologii již více než patnáct let.

Na jaře roku 1995 byla založena laparoskopická sekce při ČUS, jejímž cílem je udržování kontaktů se zahraničními sekcemi a rozvoj laparoskopické techniky v české urologii. Byla určena výuková centra a podle doporučení Německé urologické společnosti (DGU) byla stanovena 4. stupňová certifikace urologického laparoskopického výcviku.

  • Teorie, indikace a seznámení se s laparoskopickým instrumentariem.
  • Práce na pánevním trenažéru (obrázek č.6) a operačních simulátorech, operace na tkáňových modelech a operace na zvířatech.
  • Studijní pobyt a asistence při jednoduchých operacích ve výukovém centru.
  • Asistence při složitějších rekonstrukční operacích. Jednoduché a středně těžké operace prováděné kadidátem ve výukovém centru nebo na mateřském pracovišti kandidáta pod dozorem školitele.


Historie

Snahy o vizuální vyšetření tělních dutin bez jejich otevření sahají daleko do minulosti. Již v roce 1806 se ve Vídni Bozzini pokoušel o klinické vyšetřování tělních dutin svým "Lichtleiterem". V roce 1901 Kelling napouštěl do břišní dutiny psa filtrovaný vzduch a cystoskopem zavedeným přes břišní stěnu vyšetřoval orgány dutiny břišní. V roce 1910 Švéd Jacobeus kromě vyšetření dutiny břišní použil tuto metodu také k vyšetření pleurální a perikardiální dutiny, jako první použil termín "laparoskopie". V roce 1930 Veressi - lékař maďarské národnosti vynalezl speciální jehlu k vytvoření pneumotoraxu při léčbě plicní TBC.

Počátky laparoskopie v urologii jsou datovány do roku 1976, kdy Cortesi diagnostikoval intraabdominálně uložené varle. V 80-tých letech minulého století díky vývoji prvních laparoskopických instrumentů, elektrokoagulační jednotky, tkáňového morselátoru, tlak monitorujícího insuflátoru, úpravě trokarů a zdokonalením optiky začalo terapeutické využití laparoskopie. Stimulem v rozvoji laparokopických operací v urologii byly první operační úspěchy. V roce 1979 Wickham uskutečnil a popsal laparoskopickou ureterolitotomii. V roce 1985 Eshghi publikoval laparoskopickou pyelolitotomii.

Počátkem 90-tých let pak nastal rychlý rozvoj urologické laparoskopie: LPS varikokelektomie (Winfield 1990), LPS pánevní lymfadenektomie u muže (Schuessler 1991), LPS nefrektomie (Clayman 1991), retroperitoneoskopická (RPS) nefrektomie (Gaur 1992), LPS nefroureterektomie (Clayman 1992), LPS radikální prostatektomie (Schuessler 1992), LPS adrenalektomie (Rassweiler 1992), LPS parciální nefrektomie (Winfield 1993).

V roce 1993 Clayman a McDougall vydali první knihu věnovanou laparoskopii v urologi "Laparoscopic Urology" (1).

V současné době jsou v urologických centrech laparoskopické operace zcela běžnou součástí operativy. Kromě laparoskopických výkonů se využívají i alternativní přístupy do retroperitonea "retroperitoneoskopie" (RPS) a k dolním močovým cestám "extraperitoneoskopie" (EPS).